Dendroekologická laboratoř VÚLHM v.v.i.
Historie laboratoře
Počátek laboratoře lze datovat do roku 1951. Tehdejší vedoucí Ústavu pro dendrologii a nauku o lesním stanovišti na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství ČVUT v Praze prof. Ing. Dr. Pravdomil Svoboda DrSc.inicioval prázdninovou vědeckou expedici své katedry. Cílem bylo studium struktury a vývoje přirozeného lesního horského porostu v Gaděrské dolině ve Velké Fatře na Slovensku. Na založené trvalé zkusné ploše vedle podrobné dokumentace stromového a bylinného patra a sledování dynamiky prostředí byla použita i metodika odběru vývrtů pro určení stáří a přírůstu jednotlivých stromů. Dendrochronologickou část výzkumu dostal za úkol Bohuslav Vinš, v té době student VŠZLI. B. Vinš na podzim téhož roku po ukončení studia nastoupil v tehdejším Výzkumném ústavu lesního hospodářství (VÚLH) ve Zbraslavi-Strnadech na vědeckou aspiranturu. Z podnětu svého školitele prof. Svobody se věnoval aplikaci letokruhových analýz a dedrochronologických metod datování při produkčně ekologickém výzkumu lesních ekosystémů (především při letokruhové analýze vzorků vědecké expedice).
Existenci laboratoře v počátcích významně podpořil prof. Květoň Čermák, tehdejší ředitel VÚLH, umožněním dovozu Eklundova přístroje na měření šířek letokruhů. Tím byl odstartován intenzivní vývoj přístrojové techniky letokruhových analýz včetně metodických postupů verifikace poruch v tvorbě letokruhů a rozvoje možností výpočetní techniky při jejich využívání. V laboratoři byl mimo jiné vyvinut a postupně zdokonalován vynášecí adaptér k Eklundovu měřícímu stroji, který významně zefektivnil proces měření.
Laboratoř byla od začátku zaměřena především na studium vlivu vnějšího prostředí na růstové procesy lesních dřevin, ať se jednalo o klimatické faktory, průmyslové imise, hnojení, meliorační zásahy či poškození biotickými škůdci (např. žír bekyně mnišky). S postupem doby se realizovala široká oborová i mezinárodní spolupráce. Byl to B. Vinš, který v roce 1967 jako první definoval pojem „dendroekologie“ jako specifický obor klasické „dendrochronologie a dendroklimatologie“.
Mezi stěžejní práce patří prokázání negativního vlivu průmyslových imisí na růst lesních dřevin – tzv. kouřových škod včetně kvantifikace přírůstových ztrát pro účely vyplácení náhrad a dále rozsáhlé studie věnované proměnlivosti růstu základních hospodářských dřevin (smrku, jedle, borovice) i introdukovaných dřevin (douglaska, jedle obrovská apod.) na území ČR.
Základní zaměření laboratoře
Současná laboratoř svým zaměřením na dendroekologii navazuje na předchozí období. V centru pozornosti stojí růstová reakce hlavních lesních dřevin na měnící se ekologické podmínky (klimatické změny, zvyšování depozic dusíku, působení přízemního ozonu, výskyt nových biotických škůdců). Samostatnou skupinu tvoří projekty Grantové služby LČR zaměřené na aktuální problematiku žloutnutí a odumírání smrkových porostů, kde jsou změny ve vývoji přírůstů studovány jako indikátor míry stresu.
Vybavení laboratoře
Přírůstové nebozezy: pro měkké dřevo ø 5 mm (délky 30 cm, 40 cm),
pro tvrdé dřevo ø 4 mm (délky 25 cm, 40 cm, 60 cm)
Měřící stoly: TimeTable TT 59-M, Kutschenreiter
Software: VIASDAQ, PAST 4, OSM3, DAS, COFECHA, ARSTAN + další programy DPL, PRECON, Statistica
Členové laboratoře
Ing. Monika Vejpustková, Ph.D.
Bc. Tomáš Čihák
Kontakt
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v.v.i.
Strnady 136
252 02 Jíloviště
doručovací adresa:
Strnady 136
156 04 Praha 5 – Zbraslav
vejpustkova@vulhm.cz
+420 257 892 206, 608 117 833
www.vulhm.cz